V jednom z minulých příspěvků jsem psal o levhartech, jako o zvířatech, která mě při focení stála nejvíce nervů. Tentokrát bych rád zmínil zvíře, které si sice daň na mé nervové soustavě také vybralo, ale se kterým jsem si fotografování pokaždé náramně užil.
Tím zvířetem je pes hyenový, kterého jsem toužil fotit už při svých prvních cestách do Afriky. Ty ale většinou vedly jen do její východní části, kde se dnes už setkání s divokými psy rovná spíše malému zázraku. »